Ústřední esej Diletantismus je ostrou, místy provokativní diagnózou moderního člověka.
Kniha Maxe Picarda, která se nenechá strhnout hlukem. Čtení pro dobu přesycené řečí a ubývajícího smyslu.
„A přece v dávných dobách, jež se dnes již propadly v bezhlesé zapomenutí, byla tato ves čímsi neobyčejná. Místním venkovanům byl udělen dar – či snad prokletí? – nahlížet v hlubiny a brodit se temnotami země.
Kniha vypráví o velmi vážných tématech tak, jak to umí jen Anna Anisimova: s neuvěřitelnou lehkostí a optimismem.
Je to příběh života, umírání a smrti. Pozoruhodná a do řady světových jazyků přeložená kniha Kachna, smrt a tulipán začíná setkáním kachny se smrtí.
Po dovršení sedmdesátého roku svého života nabyl Vilém Flusser dojmu, že dosáhl zralosti, jež ho opravňuje k tomu, aby sepsal to, co sám nazývá sumou.
Během prázdnin, které tráví dospívající Klára se svými rodiči, dojde k jejímu seznámení s mužem, který se k jejímu velkému překvapení objeví na začátku nového školního roku za katedrou, a to dokonce v roli třídního učitele.
Dílo nedávno zesnulého francouzského autora a ilustrátora dětských knížek Philippa Corentina je českému čtenáři dosud neznámé.
Soubor pěti kratších úvah představuje německého filosofa Oswalda Spenglera, známého svou objemnou a provokativní koncepcí dějin, nejen jako polemika, ale také jako osobnost s širokým rejstříkem znalostí a zájmů.
„Extramundánní“ básník, tvůrce eposů, básní a povídek, esejista a znalec hudby Karl Spitteler (1845 až 1924), dodnes jediný švýcarský nositel Nobelovy ceny za literaturu, je v Čechách zcela neznámou postavou. Petr Babka jej v objemném svazku obsáhle představuje takřka ve všech žánrech.
Kniha Provincionalistovo bloudění akademickými chodbami žánrově navazuje na východiska dřívější charakteristiky filosofa provincionalismu.
Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války.
Dílo Od subjektu k projektu zachycuje Flusserovo uvažování z posledního období jeho tvorby. Také z tohoto důvodu se jedná o vrcholné formulování jeho celoživotního tématu, kterým je hledání východiska z civilizační krize.
Kniha je pokusem o připomenutí svérázu dopisní formy vyjádření, třebaže se v tomto případě jedná o soubor fiktivních dopisů.
Kniha nabízí tematicky uspořádané eseje, které se soustřeďují vždy na jeden aspekt výchovného úsilí.
Vilém Flusser představuje v krátkých kapitolách své pojetí dějin. Postdějiny vyjadřují současný dějinný přelom, který se vyznačuje přechodem z tradiční textové kultury do prostředí, v němž získávají převahu technické obrazy.