Přestupní stanice

Cesty do utopie

Martin Buber

Cesty do utopie
Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války.

Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace. Vlastním námětem jsou rozličné reformní pokusy 19. století, jež reagovaly na dějinném důsledky Francouzské revoluce. Buber zasvěceně podává charakteristiky Saint-Simona, Owena a Fouriera, tedy těch, pro které Marx z pozice centralizovaného socialismu razil pojem „utopičtí socialisté“. Autor přesvědčivě odhaluje zdroje utopického přesahu nejen u jednotlivých osobností, ale také u Marxe samotného. Poměrně detailně si přitom všímá konkurence mezi různými ideovými východisky. Oproti zpozorovaným mezím Marxova přístupu zkoumá a problematizuje myšlenky Proudhona, Kropotkina či Landauera.

Buber se domnívá, že názorový střet rozličných návrhů na reformu společnosti trpěl přílišným sklonem k vytváření abstraktních myšlenkových schémat, čímž byla připravována půda pro převahu dogmatické předsudečnosti. Kritické hledisko se v Buberově díle proměňuje v okamžiku, kdy začne pojednávat o dějinné výjimečnosti zakládání kibuců. Na základě předložené typologie uspořádání lidského soužití dochází k závěru, že utopičnost předchozích reformních pokusů získává v tomto novém typu předpoklady pro uskutečnění. Buber opírá své přesvědčení o svou zkušenost s realizací kibuců. V závěrečných pasážích své knihy rozvíjí představu o zastupitelském systému. Domnívá se, že tato nová forma společenského uspořádání nabízí možnost, jak se vyvarovat dosavadních sklonů zastupitelského systému, jimiž jsou podpora politické centralizace a marginalizace voličské masy. Buberovo dílo Cesty do utopie odkrývá takový rozměr jeho myslitelské osobnosti, jaký se v dosud přeložených Buberových knihách objevuje jen náznakově. Z hlediska aktuálnosti tématu se dle našeho soudu jedná o věrohodně zachycený pokus nalézat určité východisko z obtíží, které do značné míry provázejí i současnou společnost. Neméně důležitou hodnotou Buberovy knihy je však i jeho historické svědectví. A to nejen o době, o níž pojednává, ale také o jeho dobově podmíněném ideovém zápasu.

Martin Buber

napsal

Martin Buber

Martin Buber se narodil roku 1878 ve Vídni, ale dětství prožil u prarodičů v Haliči, kde ho obklopovala živá židovská tradice. Už tehdy si osvojil lásku k jazykům a příběhům, která později formovala jeho dílo. Studoval filosofii, literaturu i psychologii a v mládí se zapojil do sionistického hnutí. Brzy však našel vlastní cestu: hledání dialogu mezi lidmi, kulturami a vírami. Jeho nejslavnější kniha Já a Ty (1923) patří k základním dílům moderní filosofie. Buber v ní ukazuje, že člověk se stává plně sebou teprve ve vztahu k druhému – v okamžiku, kdy říká „Ty“. Tento dialogický princip ovlivnil filosofii, pedagogiku i teologii 20. století a dodnes inspiruje k hledání opravdového setkání. Vedle filosofie byl také vypravěčem židovských legend, které dokázal převést do moderního jazyka Evropy. Jeho převyprávěné příběhy ukazují svět, kde se mystika prolíná s každodenním životem, a přibližují duchovní dědictví východoevropských Židů širšímu čtenářskému publiku. Společně s Franzem Rosenzweigem vytvořil novou německou překladovou verzi Bible. Nesnažil se jen o filologickou přesnost, ale o zachycení rytmu a hloubky hebrejského originálu, aby se text stal živou řečí, nikoli pouhou literární památkou. Po nástupu nacismu byl roku 1938 nucen odejít do Palestiny. V Jeruzalémě působil jako profesor antropologie a sociologie a zasazoval se o soužití Židů a Arabů. Věřil, že budoucnost je možná jen v dialogu a že skutečné porozumění je základem smíření. Jeho životní postoje nejlépe vyjadřuje vlastní věta: „Celý skutečný život je setkání.“ Buber byl několikrát nominován na Nobelovu cenu, získal prestižní ocenění za literaturu a mír a stal se symbolem humanistického myšlení 20. století.
přeložil

Petr Bláha

redigoval

Hynek Tippelt

redigoval

Jakub Skalák

Dominik Bláha
obálku navrhl a vysázel

Dominik Bláha

Další knihy pro filosofy