Oswald Spengler

Oswald Spengler byl německý filosof, historik kultury a spisovatel, který se stal jednou z nejdiskutovanějších postav intelektuálního života první poloviny 20. století. Narodil se roku 1880 v Blankenburgu, studoval matematiku, přírodní vědy a filozofii v Halle, Mnichově a Berlíně. Už během studií jej fascinovala otázka zákonitostí dějin – a právě z tohoto zaujetí se později zrodilo jeho nejvlivnější dílo.

Největší slávu mu přinesl monumentální dvousvazkový Zánik Západu (1918, 1922), v němž představil svou slavnou teorii „morfologie dějin“. Podle Spenglera se civilizace rodí, rostou a upadají podobně jako živé organismy – s vlastním dětstvím, vrcholem i stářím. Západní kultura podle něj vstoupila do své poslední fáze: vyčerpaná, technokratická a odcizená od svých tvůrčích kořenů. Tento obraz budoucnosti byl pro jedny fascinující vizí, pro druhé šokujícím proroctvím.

Navazoval na Nietzscheho a Goetha, obdivoval ruské myslitele a stal se zosobněním kulturního pesimismu. Varoval před nadvládou techniky v knize Člověk a technika (1931), ostře se vymezil k současné politice v knize Léta rozhodování (1933). Zprvu oslavován některými nacisty, nakonec se sám postavil proti Hitlerovi i jeho ideologii – odmítl rasismus, populismus i primitivní násilí.

Spenglerovo myšlení zanechalo hlubokou stopu: inspirovalo i provokovalo osobnosti, jako byli Thomas Mann, Arnold Toynbee či Karl Popper. Zemřel roku 1936 v Mnichově, náhle, uprostřed další práce.

Jeho dědictví je dodnes živé: Spengler není jen prorokem úpadku, ale především myslitelem, který měl odvahu dívat se na dějiny bez iluzí. A právě tuto tvář ukazuje i kniha Pesimismus? a další úvahy – výbor textů, v němž se sám Spengler vyrovnává s obviněním, že jeho dílo je „pesimistické“. Společně s úvahami o Goethovi, Nietzschem či o „stáří amerických kultur“ tak český čtenář dostává do rukou dílo, které odhaluje autora nejen jako vizionáře, ale i jako pronikavého, někdy překvapivě ironického myslitele.