Vilém Flusser

Myslitel, který se svému rodnému Česku vzdálil natolik, že se stal slavnějším v zahraničí než doma. Možná i proto dnes stojí za to jeho dílo znovu objevovat v češtině.

Narodil se v Praze roku 1920 do židovské rodiny. Už od dětství žil v několika světech najednou – mezi češtinou, němčinou a hebrejskou tradicí. Když v březnu 1939 vstoupili do Prahy nacisté, rozhodl se uprchnout. Nejprve do Londýna, odkud jej osud zavál až do daleké Brazílie. Jeho rodina, která zůstala v Evropě, byla nacisty vyvražděna. Jaký vliv má na člověka vědomí, že ztratil vše, co bylo jeho domovem?

Brazílie se stala místem, kde Flusser začal znovu hledat sám sebe i svůj jazyk. Píše eseje, přemýšlí o komunikaci, o technických obrazech, o tom, jak mluvíme a jak spolu rozumíme. V São Paulu vyučuje filosofii komunikace – téma, které se stává jeho životním. Na evropské scéně se jeho jméno objevuje až od poloviny osmdesátých let, když začínají vycházet jeho knihy psané německy. Brzy jsou překládány do dalších jazyků a Flusser získává uznání jako originální hlas moderní filosofie.

Dnes si český čtenář může sáhnout po jeho knihách jako Za filosofii fotografie, Do univerza technických obrazů, Jazyk a skutečnost, Moc obrazu či Příběh ďábla. Nakladatelství Přestupní stanice navíc ve spolupráci s Flusserovou rodinou v São Paulu odhaluje i texty, které v češtině dosud chyběly. Od roku 2018 tak vycházejí zásadní díla, například Postdějiny, Od subjektu k projektu či Lidská geneze.

Možná je právě teď ta chvíle, kdy se Vilém Flusser vrací zpět domů – do českého jazyka a do myslí čtenářů, kteří v jeho textech hledají nejen odpovědi, ale i nové otázky.